Počátky klubu spadají do třicátých let, kdy se tenis hrál na dvorcích v prostoru nynější železniční stanice v Lískovci.  V souvislosti s výstavbou nové nádražní budovy byly dvorce zrušeny a postaveny nové v prostoru mezi výrobními halami Mostárny a zalesněným svahem. V roce 1941 přibyly další dva nové dvorce „ u Mostárny“. Tenisový klub Karlova Huť byl založen 2.7.1934 a čítal 15 členů. Předsedou byl zvolen Ing. Vladimír Kořínek, dále ho následovali Jan Venclík , Otto Absolon a Josef Teindl.  V roce 1941 měl klub již 80 členů, ale jeho činnost byla přerušena až do konce války.

Nová kapitola tenisu se začala psát v roce 1947, kdy rostoucí zájem o tento sport zejména v řadách mládeže způsobil, že v roce 1949 bylo nutno vybudovat další 3 dvorce u starého fotbalového hřiště. V té době měl klub 130 členů a většina hrála aktivně tenis.

Vznikem Tělovýchovné jednoty Sokol Karlova huť 28.11.1948 zanikl i Tenisový klub Karlovy huti a tato organizace se stala součástí výše uvedené jednoty, která se v roce 1950 přejmenovala na TJ Sokol Stalingrad a o rok později na Sokol Železárny Stalingrad, od roku 1960 nesla po dlouhá období název TJ Válcovny plechu Frýdek-Místek.

Oddíl tenisu TJ VP patřil v padesátých létech k nejpřednějším v ostravském kraji, hrála se krajská soutěž dospělých, jednotlivci dobývali tituly přeborníků okresu. Družstvo dorostu bylo v létech 1955 – 1958 nepřetržitě krajským přeborníkem, jednotlivci pak hráli republikovou pardubickou juniorku. Oddíl se stal v roce 1955 pořadatelem celostátního finále dorosteneckých družstev. Mezi nejúspěšnější hráče patřili v tomto období  Prek, Öhm, Novák, Vrubel, Pindur, Polomský, Reček, Marenčák, Vejmelková, Petřvalská, Ševčíková.

Vlivem normalizace ve společnosti docházelo ke stagnaci klubu a výrazná činnost se obnovila až v roce 1969, kdy se do čela postavil Ing. Káš, dalo se dohromady družstvo dospělých a dorostu. Zájem o tenis znovu rostl, s příchodem Ing. Zdeňka Kočího počala etapa výstavby a budování, rozrostl se počet dvorců na ( dnešních ) šest, byla postavena odrazová stěna, rozšířeny klubovní  místnosti a instalováno umělé osvětlení. Začala se psát historie významného dorosteneckého turnaje, který dostal název na počest sportovce, který se o tenis v jeho celé historii zasloužil nejvíce, Jana Öhma.

V jednom z jeho ročníků zde vyhrál i Ivan Lendl, jeden z nejlepších tenistů všech dob. O turnaji byla vedena kronika, která se po několika „ztrátách“ znovu objevila a je uložena v archívu klubu. Tato doba byla vrcholem klubovních úspěchů hráčů, hrály se ve všech kategoriích nejvyšší soutěže a hráči patřili mezi nejlepší nejen v kraji, ale také v celostátním měřítku. Jmenujme ty nejvýraznější  : Jirka Vejmelka, Mirek Marenčok, Aleš Zachník, Jirka Vykoukal, Zdeněk Kočí, Monika Marenčoková, Martina Rečková.

S příchodem sametové revoluce, dochází v klubu podruhé v jeho historii k výrazné stagnaci a úpadku činnosti, závodní tenis pomalu mizí, bývali hráči odcházejí do jiných klubů, nepracuje se s mládeži, střídají se nájemci, areál chátrá……

Rok 2002 můžeme považovat za vznik nové éry klubu, areál přechází do soukromých rukou a noví majitelé bratři Navrátilové obnovují tradici mládežnického tenisu v bývalých “ válcovnách“. Areál se rekonstruuje a dostává novou tvář, se zachováním původních rysů prvorepublikového klubu (budova a sociální zázemí – přední část je původní z roku 1934).

V čele se „staronovým“ manažerem a trenérem klubu Ing. Jiřím Vykoukalem se podařila mládežnická revoluce, v klubu je registrováno vice než 100 dětí a hraje zde na 150 příznivců tohoto krásného sportu. V soutěžích hraje 11 týmů a někteří jednotlivci patří ve svých kategoriích k nejlepším v republice.

Startovní čára Tenisového klubu TENNISPOINT (pokračovatele TJ Válcovny plechu) byla nalajnována, kam až se tenis v tomto klubu bude ubírat je jen těžko odhadnout, věřme, že se jim povede jen a jen lépe a tradice brzy 90-i leté historie bude mít správného pokračovatele.